V posledních prázdninových dnech se posádce T-AIR s letounem PC-12 OK-PCC podařilo získat jedno zajímavé prvenství.
Jeden ze členů našeho TFC se rozhodl při svém pobytu v Tivatu v Černé hoře vyzkoušet rafting na řece Tara. Raftingové centrum je od Tivatu vzdáleno sice přibližně 150km, ale při členitosti tamního terénu cesta autem zabere přibližně 3,5 hodiny jízdy.
Vzhledem k absenci dostatečně velkého vrtulníku se rozhodla posádka T-AIR pomoci a vyhledala letiště Nikšič (LYNK), které zkrátí cestu autem v každém směru o cca 2 hod. Dle AIP Montenegro se vše tvářilo jako běžné letiště schválené pro privátní provoz do 5,7t, bez jakéhokoliv omezení NOTAMem. Nicméně po kontaktování místního aeroklubu jsme se dozvěděli, že letiště je asi 3 roky uzavřené a nyní je v závěrečné fázi procesu schvalování a že v řádech dnů až týdnů bude otevřené. Vzhledem k povinnosti létat v Černé hoře pouze s letovými plány nebylo ani možné podat na toto letiště-neletiště letový plán. Po naléhání naše posádka obdržela telefonní kontakt na úředníka CAA Montenegro, který měl onu certifikaci na starost a po telefonátu obdržela nečekanou informaci: "Byl jsem již informován aeroklubem o vaši potřebě letět na letiště Nikšič, proto usilovně pracujeme na dokončení certifikace a cca do hodiny bude letiště schválené pro provoz".
Nakonec se ona hodina protáhla asi na tři hodiny, nicméně z původních dnů až týdnů to byl opravdu úctyhodný výkon.
Certifikát provozovateli letiště osobně doručili uředníci druhý den jen několik minut před našim příletem.
V Nikšiči na přílet čekalo několik moc fajn členů místního aeroklubu a po nezbytném přípitku bylo připraveno malé občerstvení.
Mimochodem už chápeme, proč si v roce 1948 vybrali piloti přepravující několik československych Spitfirů do Izraele právě toto letiště pro své mezipřistání ;-)
Černou horu, letiště Nikšič i rafting na Taře vřele doporučujeme!
